Nože na přežití jsou nože, které jsou navržené a uzpůsobené tak, aby vydržely a posloužily v extrémních a často také nouzových situacích, do kterých se může každý z nás dostat. Nože na přežití jsou speciální nože, které využívají i profesionální jednotky armády a nejeden voják by se bez něj neobešel. Slouží například k uchycení k něčemu, k řezání dřeva, kůže a spousty dalších všelijakých dalších využití, které poskytují nože na přežití. Nejenom lovci a vojáci, ale i turisti a aktivní sportovci v přírodě, či obyčejný kempař nebo zálesák používá nože na přežití, právě pro jejich multifunkční využití. Jako hlavní funkci nože na přežití je uváděna lovecká činnost, často se mu tedy říká lovecký nůž.
Nože na přežití jsou různých druhů a velikostí, můžou být velké, střední i malé, mít různé typy čepelí, těžké i lehké, mohou být vystřelovací, skládací, ale i pevné, mít různě velkou rukojeť, důležité však je, aby se jeho majiteli dobře držel a hlavně aby nůž na přežití splnil svoji funkci, pro kterou byl pořízen a na kterou je určen.
Původ nože na přežití se datuje do konce 19. století, kdy muži žijící na venkově a vojenský personál začali používat nože, které se příliš nelišily od klasických řeznických nožů. Čepel nože na přežití byla relativně tenká a rukojeť byla často vyrobena pouze z dvou dřevěných destiček nýtovaných na stopce. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století představil světu Webster L. Marble modernější pojetí nože na přežití. Nový a modernější nůž na přežití měl těžší čepel, lepší ostří a s jílcem. Tyto nože na přežití se svým tvarem a vzhledem velmi podobaly loveckým nožům.
Během druhé světové války byly nože na přežití hojně využity především u letectva, protože hrozila reálná šance, že letadla budou sestřelena a piloti se tak mohou ocitnout neznámo kde, nad lesem, v divočině, daleko od civilizace a právě nože na přežití jim měli posloužit jako zbraň a zároveň i jako pomocník při čekání na záchranu. Také loďstvo nebylo pozadu a veškeré záchranné čluny měly ve své výbavě nože na přežití. Už zde ale dochází k odlišování a vyrábějí se různé druhy podle toho, co má být hlavním účelem nože na přežití. Převážně se ale jednalo o komerční nože na přežití určené k běžnému prodeji, které ale stejně hromadně vykupovala armáda.
Od doby války ve Vietnamu až do současnosti se nože na přežití vyvinuly nejvíce. Nejvíce populárním nožem, který navrhl Randall, model nože na přežití číslo 14 „Attack“. Randall spolupracoval s armádou a dostával zpětné vazby a požadavky na to, jak by měly nože na přežití fungovat, co by bylo dobré poupravit. Příkladem je zpětná vazba, kterou dostal od armádního chirurga z 94. Americké jednotky vojenských lékařů, kapitána George Ingrahama, který navrhl vroubky na páteři čepele. Dalším nápadem byla dutá rukojeť nože na přežití, kam mohly být uschovány další části z výbavy na přežití. Randall na nožích na přežití prováděl neustále nějaké změny a výsledkem byly první moderní nože na přežití.
Některé armády, včetně té americké, nechtěly zatěžovat své vojáky zbytečnou výbavou, důležitá byla rychlá a snadná mobilita, proto čepel nože na přežití nechávaly zabudovat na hrot pušky. Původní hroty pušek měli pouze funkci přeměnit pušku v bodnou zbraň, když vojákovi dojdou náboje, ostatní funkce s ní už ale plnily špatně. Postupem doby se ale i zde vychytaly mouchy.
Nože na přežití jsou designovány pro práci jako je vytvoření pasti, řezání různě silných větví, nebo včetně plné a silné rukojetě. Nože na přežití vyrobené Randallem, Reevem a dalšími mají rukojetě duté, právě aby umožnily jeho majiteli schovat si do ní cokoliv, co zrovna sebou na výpravu potřebují. Některé obsahují i kompas pro lepší orientaci v přírodě.
Některé nože na přežití mají páteř a zadní čepel plochou, tím je zajištěno lepší seknutí při úderu, i do dřeva, jiné modely mají zase zubatou páteř a u jiných najdete páskový jistič v blízkosti hrotu. Vzhled rukojetě nože na přežití se různí, stejně jako materiál, z kterého se vyrábí. Rukojeť může být například z tvrzené pryže, dřeva, kostí (rohu zvířete), hliníku, polymeru jako je Micarta nebo i z oceli, ze které je vyrobeny i čepel nože na přežití, pak je to vlastně jeden jediný celistvý kus. Někteří výrobci jako je Lile nebo Strider rukojeť nože na přežití ještě omotávají. Provaz, kterým je rukojeť omotána, má také svůj účel a to, že se jím dají pak svázat nařezané kusy dřeva a podobně.
Nelze tedy jednoznačně určit, které nože na přežití a od jakých výrobců jsou nejlepší či nejhorší, záleží na výběru každého jednotlivce, k jakému účelu bude hlavně nůž sloužit, ale určitě by stálo za to mít po ruce v každém případě připravený nějaký ten nůž na přežití mít, nikdy nevíte, kdy ho budete potřebovat. A každý správný muž by měl být takovým pořádným nožem na přežití vybavený, aby třeba mohl svoji drahou křehkou polovičku ochránit, až budou spolu sami kempovat v přírodě a napadne je třeba během romantických chvilek medvěd.